Článek
Vyplývá to z výzkumu brněnské Mendelovy univerzity.
„Přestože si na tom v této oblasti ve srovnání se západní Evropou zatím stojíme bledě, nelámala bych nad námi hůl. Musíme staré věci nabízet v hezkých prostorách, pěkně roztříděné a vše se změní. Součástí re-use centra by měly být i dílničky, v nichž si lidé věci opraví,“ řekla Novinkám za výzkumníky Lucie Veselá.
Josef Novotný, nebo Jarek Nohavica?
V re-use centrech končí staré věci od nábytku po sportovní potřeby, vybavení kuchyní, staré knihy, lampy nebo například hračky, pro které už lidé nemají využití. Často jde o věci po babičkách a dědečcích z vyklízených bytů a domů nebo třeba po odrostlých dětech.
Generace Z plýtvá potravinami nejčastěji. Vědci řeší, co s tím
Mnohdy jde o velmi zachovalé věci, které stačí umýt, přetřít, obnovit na nich lak, případně zapošít.
Re-use centra jsou součástí sběrných dvorů. V některých jsou věci položeny bez ladu a skladu ve starých unimobuňkách. Podle Veselé to lidi odpuzuje od návštěvy. Prý to v nich umocňuje pocit, že by si měli domů vzít něco ze skládky komunálního odpadu.
Příkladem dobré praxe je podle vědců re-use centrum v Ostravě. Jen loni do něj zavítalo přes 20 tisíc lidí. „Občas přichází i tajemný pán, který tvrdí, že se jmenuje Josef Novotný, ale až příliš moc se podobá Jarku Nohavicovi. Pro jistotu se s ním kolegyně vyfotily, co kdyby…,“ řekl s úsměvem pracovník centra Jakub Čermák.
Centrum bylo otevřeno před čtyřmi lety a připomíná obchod. Věci jsou v něm elegantně poskládány v policích, má i svůj e-shop.
Věci s příběhem mají vyšší hodnotu
Vědci se při výzkumu dotázali na zkušenosti s použitými věcmi více než 1100 lidí. Radost z jejich odpovědí rozhodně neměli - rozbité věci se v Česku většinou neopravují. Chybějí opraváři nebo je oprava finančně příliš náročná.
Na trhu je stále více vajec s barevnou skořápkou. Pro kupující hraje odstín roli
„Z rozborů velkoobjemového odpadu je patrné, že lidé nejvíce vyhazují oblečení, nábytek, drobné vybavení domácnosti. Nejméně se vyhazuje vybavení pro zvířata a do kuchyně,“ sdělila Veselá. Mnozí lidé utrácejí zcela zbytečně.
Až 40 procent lidí si nové oblečení nakupuje pouze pro radost. Češi také neřeší, odkud jejich oděvy pocházejí, ohlížejí se především na cenu. Nejčastěji proto pořizují oblečení ve fast fashion řetězcích. Oslovení odhadují, že nenosí až 31 procent obsahu vlastní šatní skříně.
„Musíme lidem ukázat, že věci s příběhem mají vyšší hodnotu, že stojí za to si je ponechat, dát jim druhou šanci, že nemusí být zničeny, protože nám mohou dělat radost,“ uzavřela Veselá.